|
| |
|
|
Možnost a skutečnost jsoucna: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2., 6. a částečně v 7. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dynamis a energeia: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2. a částečně v 6. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
|
Možnost a skutečnost jsoucna: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2., 6. a částečně v 7. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
|
Pravdivost ve smyslu pohlížení a vystavenosti
Jahoda, Lukáš ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Smyslem práce je výklad Heideggerova pojetí pravdy z rané fundamentální ontologie, vykázání jeho mezí a interpretace jeho prohloubení v pojmu pravdy z textů Vom Wessen der Wahrheit a Platons Lehre von der Wahrheit. Výklad pravdivosti jsoucna z fundamentální ontologie je přitom primárně veden ohledem na distinkci příručního a výskytového jsoucna a jí odpovídající způsoby rozumění: zacházení a pohlížení. Výklad Heideggerova pojetí pravdy z počátku 30. let má poukázat na hlubší rovinu zkoumání, kde základní distinkce jsoucna a jemu odpovídajícího rozumění ještě nevyvstává. Na této hlubší úrovni dochází Heidegger k pojmu pravdy jakožto vystavenosti jsoucnu v otevřenosti vztahování. Takto pojatou pravdu má práce představit jako předejití problematickému "dualismu" fundamentální ontologie a prohloubení tázání, v němž se pravda neodvozuje z rozumějící existence, ale z ek-sistentní vystavenosti jsoucnu, která se jím nechává vést.
|
|
|
Teorie společné přirozenosti a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského De ente et essentia
BUZKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá teorií "společné přirozenosti" a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského "De ente et essentia" v kontextu Aristotelského myšlenkového základu na pozadí problematiky obecnin. V první kapitole je vysvětlena problematika pojmu podstaty a jsoucna. Poté je představena Avicennova teorie esence. Avicenna uvaţuje esenci dvěma způsoby: "absolutně" a "co do bytí". Druhá kapitola se zaměřuje na Tomášovu teorii společné přirozenosti. Ta je koncipována ve zřetelném rámci Avicennovi teorie esence. Jedná se o obecnou esenci, která můţe být predikována o individuích a má bytí v duši.
|
host ::
RSS.